Doba, kterou tenhle zvláštně tajemný měsíc přináší, mám moc ráda. Možná proto, že je to měsíc, kdy jsem na tenhle svět přišla. A možná proto, že vlastně všude v přírodě kolem sebe vnímám příjemné zpomalení a uvnitřnění, které v posledních letech tolik potřebuji a radostně vítám.
V našem lidském světě je zvláště v této době spousta shonu a velkého tlaku na stihnutí a doladění všeho možného, aby pak jakoby mávnutím kouzelného proutku mohlo přijít pár vytoužených, klidných, svátečních dnů…
Ale venku v lese, v přírodě je to už delší dobu jinak. S příchodem zkracujících se dnů tu už dávno zavládl laskavý klid. Je tu studeno, tmavo a až kouzelné ticho. Všechno tu podřimuje a nikde není vidět žádný pokus o to, narušit tenhle jednoduchý a daný rytmus roku. V lese začíná vládnout zima a ať už je ledově mrazivá, zářivě bílá nebo jen chladná a mokrá , má moc nechat přírodu odpočinout...nechat ji pěkně dlouho, tiše spát, aby znovu nabrala síly a až přijde čas, aby mohla ukázat, jaké neskutečné zázraky za pomoci světla a tepla dokáže.
Ale aby to u tak mohlo stát, musí teď nějaký čas jenom v klidu být.
Cítím v sobě velkou vděčnost za to, že si už umím dovolit nechat se nakazit tímto krásným lesním klidem. A přestože mám ve svém životě a v práci spoustu důležitých věcí, které i v této tiché a pomalé době potřebuji stihnout, zvládnou a dokončit, tak úplně uvnitř sebe vnímám, že můj těsný kontakt s přírodou, dlouhé pobývání v lese mi přináší klid do duše. Že každý, byť jen krátký, pobyt venku mi pomáhá být v souladu s obdobím dlouhého zimního spánku, neviditelných změn a nejtemnějších dnů v roce.
Je mi dobře samotné se sebou v této krásně magické, vlídně zádumčivé prosincové době.
Paleta barev podzimu pomalu mění se,
po cestě lesem začíná převládat studeně šedá,
zima se zlehounka ujímá vlády své ,
jejímu příchodu vyhnout se nedá….
Ráda se podvolím,
tichému, klidnému času paní Zimy,
tak jako příroda, která mě navádí,
jak v míru spočinout a obnovit své síly…
Nic velkého nečekám, jsem vděčná za každý den,
za každičkou chvíli,
kdy vnímám svojí proměnu, kterou mě
snad andělé vlídně obdařili.
Andělská či Boží moc nebo kouzlo lesa,
děkuji té milosti, co mi klid do duše vnesla….
