Je pár dnů po letním slunovratu. Dny jsou světlé a dlouhé, nejdelší v roce.
Při sekání trávy, vaření nebo uklízení velmi často a ráda bloumám v myšlenkách a přemítám o životech těch, kteří tu žili před námi a o kterých můžu aspoň něco tušit ze starých pramenů nebo z útržků vyprávění.
Je květen. Jaro po troše váhání a pěkně aprílovém počasí definitivně převzalo vládu. Pro nás začalo jedno z nejdůležitějších a nejhezčích období roku. Konečně máme naše holky s jejich telátky z maštale venku na rozlehlých pastvinách.
Paměť našeho domu sahá daleko, daleko do minulosti, podle doložených písemných zmínek existoval náš statek už za časů krále Jana Lucemburského. A když se o něm v prastarých listinách píše v této době, kdoví jak dlouho před tím už tady možná byl a kdoví kolikrát změnil svou podobu…