Pokouším se připojit k serveru...

Připojení k serveru bylo ztraceno. Vyčkejte na znovuobnovení stránky, nebo ji obnovte ručně.

Z lesa

V toulkách lesem, procházkách přírodou jsem objevila svůj zdroj, chvíle tam strávené mi pomáhají zažívat vnitřní klid, který se pomalu učím vnášet do zbytku života. V tom lesním tichu mě občas napadají texty, verše, které chci zapisovat...

Mlžný opar listopadu halí lesy do šeda,

vše je tiché, 

šero vládne celému dni, ponurá je krajina.

Tenhle čas jakoby  mi říkal, že je dobré zpomalit, 

sladit tempo se vším kolem, klidně být a nehlučit.

Slyším,  jak mě duše vábí nevzdorovat, poslechnout,

lesní říše stojí při mě, učí mě a pomáhá, 

tak ladím se a dýchám s rytmem, co udává příroda….        

 

Číst více...

To co zase dokázal říjen letos vymalovat v přírodě a v lese mi znovu bere dech. Všechno hraje zářívě teplými barvami podzimu, voní spadané, postupně tlející listí, mlhavý a vlhký opar pomáhá lépe dýchat, zpěv ptáků je vzácnější a méně hlasitý….

Číst více...

 

Těžko, přetěžko snáším takové brutální změny v lese, které přináší hromadné  kácení stromů. 

Někde uvnitř sice vím, že aby se zrodilo něco nového, musí něco odejít, ale právě  teď, když vidím a slyším těžbu v prostoru, který tolik miluju, nedaří se mi smutek a pocit zmaru z duše zahnat.

Číst více...

Je pár dnů po letním slunovratu. Dny jsou světlé a dlouhé, nejdelší v roce.

Číst více...

Je tu duben. Jeho první ráno vůbec nepůsobilo jarně jako několik předešlých, ještě březnových, krásně teplých dnů. A přesto mám z tohoto studeného a pošmourného počasí velkou radost, protože přináší vodu.

Číst více...

To, že únor nabídl pár krásných, úplně jarních dní,  bylo sice lákavé, ale dal se čekat návrat zimy. A ten spolehlivě na začátku března přišel.

Číst více...
Chodím lesem
Všechna práva vyhrazena ©2022 Pavlína Židová | Nastavení cookies | Zpracování cookies, tvorba: InGenius